Každý v sobě máme temnotu, někdo větší a někdo menší za pečlivě střeženými úsměvy se mnohdy skrývá víc, než si myslíme.

Uplynulo deset let od okamžiku, kdy Charlotte Mills, udělala osudovou chybu, paradoxem zůstává, že sama chtěla pomoci, ale když šlo o ní, setkala se jen se spoustou soucitných tváří.
Časem se naučila svoji bolest dobře skrývat, vystavět zeď, která jí dělila od všech emocí i lidských vztahu. Samota byla vítaná, možná i chtěna, protože nemusela předstírat. Soustředila se tak jen na práci. To jediné, co ji dávalo smysl předtím, i potom osudném dni, kdy všechno ostatní pomalu smysl ztrácelo.
Rozhodla se pomáhat lidem, věnovat jim zvláštní péči a jen možná se tímto způsobem vykoupit z viny, která se neustále ozývala. Tak proč se muselo všechno tak zkomplikovat s příchodem jednoho muže?

Porter Reese není moc dobrý kuchař a přesto vlastní se svým bratrem síť restaurací, není ani moc dobrý otec, ale přesto se snaží, hledá a učí se, zatímco ho pomalu požírá prázdnota, zlost i vztek. Jak ho jen mohla opustit?
Skončil sám a přece to tak není, má dvě malé děti, které jej potřebují. Jeho syn dokonce víc než kdy dřív, je totiž nemocný, každým dnem se mu ztrácí před očima, neustálé záchvaty a návštěvy nemocnic jsou pro ně všechny velmi vysilující, ale jednoznačně vyhrává nejistota, jež se do něj každý den stále více zapichuje ostrými drápy. Co když se jeho syn už z nemocnice nevrátí, co když tenhle nádech bude ten poslední?
Porter musí jednat a za každou cenu získat specialistku doktorku Millsovou, jen kdyby to nemělo jeden malý, ale velmi podstatný háček.
Doktorka Millsová neléčí děti a šance, že by nějaké přijala do své péče je velmi mizivá a pak oni dva toho mají společného víc, než si myslí...

Budu se opakovat, ale Nejtemnější úsvit opravdu považuji za jednu z nejlepších knih z žánru new adult, kterou jsem, kdy četla, příběh je neskutečně propracovaný, plný emocí tak, že vás naprosto pohltí, sežvýká a vyplivne naprosto nepřipravené na to, co si pro vás autorka přichystala. Nejedná se ani o prvoplánovou erotiku, ani plochou romantiku, kde je vše zalité sluncem, jak už samotný název napovídá, setkáte se s temnotou, ale za každým temnem jednou čeká úsvit.